Vše začalo v šesti letech, kdy mi diagnostikovali skoliózu. Nechápala jsem moc, co to znamená, ale znamenalo to pro mě to, že jsem doma musela každý den 30 minut denně cvičit. I když mě to vůbec nebavilo, táta na mě dohlížel a řikal, že mu jednou poděkuju, takže mu tímto děkuji. V osmi letech jsem navštívila Lázně Bělohrad. Když jsem viděla na chodbě vystavený korzet, musím říct, že mě to motivovalo ke cvičení, pak nastala ale s mojí rehabilitací pauza a měla jsem nosit podpatěnku.
V prvním ročníku gymnázia mě bedra bolela natolik, že jsem po ránu skoro nemohla chodit. Radiolog zjistil, že mám skoliózu a navíc také sakralizaci L5. Laicky řečeno mi srůstají dva obratle, které nemají být srostlé. Bylo mi řečeno, že musím cvičit denně, jinak mě budou bolet záda. Po dalších rehabilitacích jsem se rozhodla, že si budu pomáhat sama a rozhodla se stát fyzioterapeutkou. Vztah k pohybu a sportu a zájem o biologii člověka mě utvrdil, že jdu správným směrem. Naštěstí se mi podařilo dostat se na vysokovou školu a taky ji zdárně dostudovat. Tím ale moje vzdělávání neskončilo, odborné vzdělávací kurzy a semináře pro fyzioterapeuty navštěvuji v rámci možností několikrát do roka a moc mě to baví.
Ačkoli jsem vyrůstala ve sportovně založené rodině, trvalo mi až do puberty, než jsem objevila kouzlo vylití endorfinů po sportu. Nejprve jsme hrála basketbal, poté chvíli volejbal, na gymnáziu i vysoké škole jsem pravidleně plavala a běhala. Běh mě pohltil, ale nesprávnou technikou způsobil další bolesti pohybového aparátu. Nyní se snažím jednostranně nepřetěžovat a využít všechny možnosti, které máme. Každý sport přináší něco výjimečného a člověk poznává své tělo jinak. Nejraději běhám s parťákem, lezu, plavu v moři, cvičím jógu a jezdím na kole. Svým klientům nejčastěji doporučuji jako pohyb chůzi a fyzio jógu, případně lezení na stěně a plavání naznak. Případně pokud si chcete dát víc do těla, zkuste se svěm okolí najít lekce Fyzio kruháče, DNS lekcí, Fyzio core apod.
Studovala jsem na Fakultě biomedicínského inženýrství v Kladně pod ČVUT v Praze bakalářský obor Fyzioterapie. Dále jsem pokračovala inženýrským oborem Systémová integrace procesů ve zdravotnictví, což byla kombinace ekonomie, techniky a medicíny a vedení lidí. Po dokončení studia na vysoké škole stále navštěvuji odborné kurzy, které mě přiučí něčemu novému a změní náhled na danou problematiku. Odborné kurzy chápu jako nezbytné pro seberealizaci a poskytování co nejkvalitnější a nejmodernější péče o mé klienty. Ve volném čase poslouchám rozhovory a podcasty s odborníky z řad kolegů.